Mehr zum Buch
Mor, který se objevil ve 40. letech 14. století, zahájil dlouhé období opakujících se smrtících epidemií. Nebezpečí se dotýkalo jak bohatých obchodních center v Itálii, tak i řídkých oblastí Skandinávie. Až na počátku 18. století nemoc z Evropy zmizela tak záhadně, jak se objevila. Morová nákaza vyvolávala paniku, drastická sanitární opatření a morální sebezpytování, ale také představovala složitý lékařský problém, o němž vzniklo mnoho traktátů od vrcholného středověku do období osvícenství. Publikace zkoumá proměny názorů na mor mezi lékaři raného novověku v různých oblastech. Zaměřuje se na vývoj lékařské literatury, vliv modernity a tradice, a na učené spory mezi autory. Na základě vybraných pramenů sleduje hlavní teorie o původu moru, včetně představ o zkažení vzduchu a nakažlivosti. Dále popisuje doporučení renesančních a barokních lékařů pro ochranu před nákazou, jako jsou karantény, úniky z nakažených oblastí, diety a užívání amuletů. Poslední část se věnuje léčbě pacientů nakažených morem, zahrnující podávání léků a chirurgické metody, jako je pouštění krve či otevírání morových bubonů.
Buchkauf
Mor 1480–1730: epidemie v lékařských traktátech raného novověku, Karel Černý
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Karel Černý
- Verlag
- Karolinum
- Erscheinungsdatum
- 2014
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 506
- ISBN10
- 8024622971
- ISBN13
- 9788024622972
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Historisches Thema, Geschichte, Medizin & Gesundheit, Medizin, Gesundheit, Pest, Epidemie
- Bewertung
- 4,4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Mor, který se objevil ve 40. letech 14. století, zahájil dlouhé období opakujících se smrtících epidemií. Nebezpečí se dotýkalo jak bohatých obchodních center v Itálii, tak i řídkých oblastí Skandinávie. Až na počátku 18. století nemoc z Evropy zmizela tak záhadně, jak se objevila. Morová nákaza vyvolávala paniku, drastická sanitární opatření a morální sebezpytování, ale také představovala složitý lékařský problém, o němž vzniklo mnoho traktátů od vrcholného středověku do období osvícenství. Publikace zkoumá proměny názorů na mor mezi lékaři raného novověku v různých oblastech. Zaměřuje se na vývoj lékařské literatury, vliv modernity a tradice, a na učené spory mezi autory. Na základě vybraných pramenů sleduje hlavní teorie o původu moru, včetně představ o zkažení vzduchu a nakažlivosti. Dále popisuje doporučení renesančních a barokních lékařů pro ochranu před nákazou, jako jsou karantény, úniky z nakažených oblastí, diety a užívání amuletů. Poslední část se věnuje léčbě pacientů nakažených morem, zahrnující podávání léků a chirurgické metody, jako je pouštění krve či otevírání morových bubonů.