Mehr zum Buch
Vzpomínky novináře Václava Běhounka (1902–1980) čekaly na vydání čtyřicet let. Rodák z Loun se vrací do doby svého dětství a studií na Univerzitě Karlově v Praze, kde se zapojil do studentských spolků a získával novinářské zkušenosti. Politicky byl blízký sociálnědemokratické straně a spolupracoval s intelektuály kolem Dělnické akademie. Jeho paměti přinášejí cenné svědectví o rusofilství mezi levicovými kulturními pracovníky, které čelilo těžkým konfrontacím se Sovětským svazem. V roce 1936 byl obviněn z trockismu za to, že v bibliografii ponechal jména sovětských autorů zavržených Stalinem. Po okupaci Československa se zapojil do Petičního výboru Věrni zůstaneme a pomáhal s jeho programem. V říjnu 1942 byl zatčen a zbytek války strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Běhounkovy paměti významně dokumentují měnící se atmosféru v novinářské obci po roce 1945. Jeho jméno je spojeno s Burianovou Kulturní politikou a deníkem Práce, kde dlouho vedl kulturní rubriku. Ve svých pamětech zachytil zajímavé postřehy o umělcích, kteří byli jeho přáteli, jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert či František Halas. Ediční přípravy vzpomínek se úspěšně ujal Martin Kučera.
Buchkauf
Zelený anton: Plíživé kontravzpomínky, Václav Běhounek
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2009
- Einband
- (Paperback),
- Buchzustand
- Beschädigt
- Preis
- € 2,32
Keiner hat bisher bewertet.
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Václav Běhounek
- Verlag
- Národní archiv
- Erscheinungsdatum
- 2009
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 244
- ISBN10
- 8086712745
- ISBN13
- 9788086712741
- Reihe
- Schlagwörter
- Wahre Geschichten, Biografien, Tschechische Literatur, Erinnerungen, Journalismus, Journalisten, Literarhistoriker, Václav Běhounek, 1902-1980
- Beschreibung
- Vzpomínky novináře Václava Běhounka (1902–1980) čekaly na vydání čtyřicet let. Rodák z Loun se vrací do doby svého dětství a studií na Univerzitě Karlově v Praze, kde se zapojil do studentských spolků a získával novinářské zkušenosti. Politicky byl blízký sociálnědemokratické straně a spolupracoval s intelektuály kolem Dělnické akademie. Jeho paměti přinášejí cenné svědectví o rusofilství mezi levicovými kulturními pracovníky, které čelilo těžkým konfrontacím se Sovětským svazem. V roce 1936 byl obviněn z trockismu za to, že v bibliografii ponechal jména sovětských autorů zavržených Stalinem. Po okupaci Československa se zapojil do Petičního výboru Věrni zůstaneme a pomáhal s jeho programem. V říjnu 1942 byl zatčen a zbytek války strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Běhounkovy paměti významně dokumentují měnící se atmosféru v novinářské obci po roce 1945. Jeho jméno je spojeno s Burianovou Kulturní politikou a deníkem Práce, kde dlouho vedl kulturní rubriku. Ve svých pamětech zachytil zajímavé postřehy o umělcích, kteří byli jeho přáteli, jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert či František Halas. Ediční přípravy vzpomínek se úspěšně ujal Martin Kučera.