Parameter
Mehr zum Buch
Třetí kniha deníků, esejů a rozhovorů (2004 – 2012) Poslední literární dílo významného českého spirituálně orientovaného autora. Jedná se ze tří čtvrtin o „deníkové“ záznamy, avšak dělení je pouze formální. Kniha drží pěkně pohromadě díky spolehlivému svorníku, jehož jméno zní — úpornost. To ona umožňovala zdánlivě křehkému, k lyrismu náchylnému spisovateli čelit nepřízni času i vlastním pochybnostem. To ona mu diktovala potřebu neustálé sebereflexe i odvahu neuhýbat před dotírajícími otázkami a hledat na ně odpovědi bez ohledu na to, zda tak činí prostřednictvím prostého zápisu či náročnějšího tvaru. Bedřich Fučík, znalec českého písemnictví z nejpovolanějších, kdysi připodobnil Mertlovu tvorbu k vínu, jež „se lisuje jen z nejvzácnějších hroznů dlouho zrajících nepochybně jen za nejtrpčího odříkání, za úpění duše, která se zříká všeho, jen ne sebe“. Nejsou tahle slova, právě proto, že tak těsně přiléhají k textům, o nichž vedeme řeč, nejpřesnějším stvrzením vzácné jednoty celého díla? A neplatí pro Kruhy pod očima, že je to — krátce a jednoduše — moudrá kniha?
Buchkauf
Kruhy pod očima, Věroslav Mertl
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Kruhy pod očima
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Věroslav Mertl
- Verlag
- Host
- Erscheinungsdatum
- 2014
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8074910849
- ISBN13
- 9788074910845
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Wahre Geschichten, Tschechische Literatur, Meinungsjournalismus, Literarische Fiktion, Interviews, Tagebücher
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Třetí kniha deníků, esejů a rozhovorů (2004 – 2012) Poslední literární dílo významného českého spirituálně orientovaného autora. Jedná se ze tří čtvrtin o „deníkové“ záznamy, avšak dělení je pouze formální. Kniha drží pěkně pohromadě díky spolehlivému svorníku, jehož jméno zní — úpornost. To ona umožňovala zdánlivě křehkému, k lyrismu náchylnému spisovateli čelit nepřízni času i vlastním pochybnostem. To ona mu diktovala potřebu neustálé sebereflexe i odvahu neuhýbat před dotírajícími otázkami a hledat na ně odpovědi bez ohledu na to, zda tak činí prostřednictvím prostého zápisu či náročnějšího tvaru. Bedřich Fučík, znalec českého písemnictví z nejpovolanějších, kdysi připodobnil Mertlovu tvorbu k vínu, jež „se lisuje jen z nejvzácnějších hroznů dlouho zrajících nepochybně jen za nejtrpčího odříkání, za úpění duše, která se zříká všeho, jen ne sebe“. Nejsou tahle slova, právě proto, že tak těsně přiléhají k textům, o nichž vedeme řeč, nejpřesnějším stvrzením vzácné jednoty celého díla? A neplatí pro Kruhy pod očima, že je to — krátce a jednoduše — moudrá kniha?