Tulák po hvězdách

Není smrti. Život je duch a duch nemůže zemřít. Tulák po hvězdách je příběh na pomezí dobrodružného, filosofického a vědeckofantastického žánru, kterou americký spisovatel Jack London napsal v roce 1915. Popisuje v ní život odsouzeného vězně na samotce v kalifornské věznici San Quentin. Vězeň Darell Standing v cele sní a má nejrůznější fantaskní vidiny ze svých minulých životů a cestování v čase i prostoru, což mu pomáhá překonat dlouhou dobu 10 let v izolaci i tvrdé chování strážných Jacka Londona inspiroval skutečný příběh nevinně odsouzeného Eda Morrella, který strávil pět let v samovazbě. Londonovi se podařilo zařídil obnovu procesu a Morrell byl v lednu 1914 z věznice v San Quentinu propuštěn. Na základě jeho vyprávění autor vytvořil skutečnou báseň o svobodě a utrpení bezmocného jedince. V románu pak ostře obžaloval americkou justici a odhalil barbarsky surové metody vězeňských strážných. Aby člověk mohl zapomínat, musí být duševně zdráv. Neustále si pamatovat znamená posedlost, pomatenost mysli. Upravený překlad z roku 1922.