Jan Sokol Bücher

Das Buch ist aus der Erfahrung eines Christen in einer säkularisierten Gesellschaft entstanden und schildert die Geschichte der europäischen religiösen Traditionen, zwar wissenschaftlich-kritisch, jedoch stets darum bemüht, Handlungen und Einstellungen religiöser Menschen zu verstehen. Aus einer Übersicht der Religionen archaischer Gesellschaften ergibt sich der Versuch, Religion im allgemeinen neu zu definieren. Mehrere Kapitel widmen sich der Bibel und der Religion Israels, drei Kapitel behandeln die Person Jesu von Nazareth und die christliche Erlösung. Der Rest des Buches zeigt die geschichtliche Entwicklung des Christentums, mit Hinblick auf seine dauerhafte Wirkung in europäischen Kulturen: Die paulinische Umsetzung der Botschaft Jesu in die hellenistische Welt, die Rolle des Christentums in der Spätantike und im Mittelalter, die monastischen Bewegungen und die Reformation, die Aufklärung und die pietistische Antwort. Am Beispiel Pascals wird die besondere Art des rein spirituellen und jenseitigen Christentums vorgestellt, die auch zur Analyse des religiösen Verfalls in Europa dient. Das Buch schließt mit der Frage nach dem Auftrag der Christen und ihrer Kirchen in Gegenwart und Zukunft.

Unter den tschechischen Philosophen der Gegenwart zeichnet Jan Sokol sich dadurch aus, dass sein Werk eine Alternative darstellt zur überspezialisierten und auf recht enge Berei- che der Anwendung segmentierten akademischen Philosophie Westeuropas. Sokols Den- ken ist lebensweltlich orientiert und leidenschaftlich zugleich. Einen Philosophen wie ihn, der sich außerdem persönlich für das politische Gemeinwohl einsetzt, wird man im heu- tigen Deutschland nicht leicht finden. Jan Sokol verkörpert geradezu die Verpflichtung zur Philosophie als einer mensch- lichen Lebensform. Sein Engagement — sowohl als Dissident vor 1989 als auch danach in der hohen Politik — schlägt sich direkt oder indirekt in allen seinen hier vorgelegten Texten nieder. Vor allem seine Erläuterungen zur Charta 77 sind wichtige zeithistorische Dokumente, die der deutschen Öffentlichkeit in dieser Auswahl zum ersten Mal präsen- tiert werden. Zum Verständnis der jüngeren tschechischen Geschichte und Geistesge- schichte sind sie unverzichtbar. Diese Hinweise lassen bereits ahnen, dass Jan Sokol ein so unverwechselbarer wie unorthodoxer Denker ist, dessen philosophische Reflexionen bis in ihre letzten Konse- quenzen hinein der ›lebensweltlichen Bewältigung‹ des Lebens verpflichtet bleiben.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

How to teach philosophy to young dissidents, excluded from higher education by the communist regime? The author of this book, Czech philosopher, former dissident, software developer and occasional politician, tries to carry over this experience into his university lectures. It is not a talk about philosophy or philosophers, but rather an invitation: its aim is first to excite the reader´s interest and to lead him or her to think philosophically by himself. In some 30 short chapters, covering a broad spectrum of topics and followed by questions, the reader is shown that philosophy is not only a special discipline, but rather a habit of thought, which can and should be applied anywhere.

Druhý svazek edice Rozhovory nad Biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002-2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona (stvoření, Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abraham, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo). Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 - Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomu se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol nevystupuje při jejich výkladu jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Rozbor vývoje vědeckých a filozofických koncepcí „času“ od antiky po současnost. Kniha se zabývá zkoumáním času v dějinách lidského myšlení a jednání. Hledá odpověď na otázku „Co je čas?“, vysvětluje i s tím související fenomén rytmu, pojímaný jako pravidelné opakování, zakoušení pravidelnosti. Čas se stal předmětem zájmu vědců, řemeslníků, obchodníků, umělců... Při jeho zkoumání však hlavní osu tvoří (podle autora) filozofický náhled, neboť filozofie je oborem kriticky zkoumajícím podmínky a meze lidského poznání. A tak i v této publikaci je čas zkoumán a popisován z filozofického pohledu, i když zde nalezneme také informace z dalších vědních oborů. Úvod je věnován pojetí času v jazyce, poté následují hlavní koncepce času v dějinách lidského myšlení (první nejstarší dochovaná zmínka o čase a smrtelnosti v Eposu o Gilgamešovi; výklady antického pojetí času – filozofické pojetí času začíná u Platóna v dialogu Timaios; křesťanská eschatologie; novověká filozofie času), pojednání o kalendářích, astronomech a hodinářství; kapitola věnovaná významu času v přírodních i humanitních vědách. Kniha je zakončena výkladem fenoménu rytmu. 2., rozš. vyd.

Významný český filozof se ohlíží za svým životem, který prošel mnoha pozoruhodnými proměnami - od řemeslníka až k děkanovi Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a kandidátovi na prezidenta republiky. Kariéru začal ve zlatnické dílně, pokračoval jako technik v ústavech zabývajících se začínajícími počítači, k filozofii se profesionálně dostal až po změně režimu. Jeho vyprávění je příkladem nesentimentálního, statečného postoje k životu a může sloužit jako příklad hodný následování. Publikace vznikla na základě autobiografického vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy na stanici ČRo 3 - Vltava a je doprovázena výběrovou bibliografií a obrazovou přílohou.

Výbor z díla významného německého středověkého kazatele, teologa a filozofa.

Výběr textů ze Starého a Nového zákona. Biblické oddíly ze Starého a Nového zákona, v ekumenickém překladu, vybral a poznámkami opatřil Jan Sokol, který je také autorem výkladů připojených na konci knihy. Knihu ilustroval Václav Sokol. Slouží zejména jako učebnice pro 2. stupeň základ. škol, gymnázií a středních odb. škol.

Jsou významnou částí rané křesťanské literatury (vznikaly zhruba koncem druhého století n.l.) a tvoří spojovací článek mezi kanonickými spisy Nového zákona a literárním odkazem velkých církevních otců. Sbírka obsahuje: Učení dvanácti apoštolů (Didaché), List Barnabášův, Dva listy Klementovy, Listy Ignatia Antiochijského, List Polykarpův, Umučení Polykarpovo, List Diognetovi, Hermova Pastýře.