Biggles je v Norsku zrovna ve chvíli, kdy je obsazeno armádou třetí říše. Díky pohotové přetvářce se mu podaří dostat do armády jako pilot letadla. Problémy nastávají, když k jednotce dorazí Erich von Stalhein. Avšak nesmíme zapomenout, že Biggles je velmi vynalézavý a může se spolehnout na pomoc svých přátel.
Tato kniha vybočuje ze série příběhů britských komando. Je věnována jednotkám vysazeným při invazi na pobřeží Normandie. Strhující je především psychologický vývoj jednotlivých postav. Milovníky válečné četby však nepochybně potěší barvit popis vylodění invazních vojsk a jejich zoufalý boj o každý metr písečných dun. Ze stránek popisujících urputnou bitvu čiší lidská beznaděj a frustrující pocit marnosti, když nic neprobíhá tak, jak strategický plán předpokládal, a vše ovládá improvizace. Knuha je velice poutavě napsána a autor v ní zachycuje životní osud vojína Toma Willkinse při dni D a v retrospektivě se vrací k událostem, které předcházeli vylodění, aniž by tím utrpěl děj.
Další dobrodružné příhody letce Bigglese, tentokrát jako příslušníka letecké policie
Nejlehčí způsob, jak se zbavit těžko vyřešitelného připadu, je převést jej do kompetence jiného oddělení. A tak ty nejtěžší případy, které často ani nesouvisí s létáním, končí obvykle u Bigglese a jeho kolegů. Jedná se jak o případy menšího významu, tak o případy mezinárodní důležitosti. Na tak důležité případy však nemůže Biggles stačit sám, a tak pomocnou ruku přiloží i velitel oddělení Raymond, inspektor Gasking či Bigglesův přítel, člen francouzské Sûreté, Marcel Brissarc. Ale i přes jejich pomoc se Biggles při vyšetřování těchto případů hodně zapotí...
Jistým velmocím by přišlo velmi vhod vlastnit v Indickém oceánu vojenskou základnu, z níž by mohla narušovat letecké i námořní spojení procházející těmito místy. Existuje reálná možnost, že takováto základna se již na některém z ostrovů nachází. Tuto možnost má za Anglické zájmy prošetřit Biggles a jeho muži, ale protože se bude pátrat především na Francouzské půdě, přiberou s sebou ještě Marcela Brissarca. Mají právě tolik štěstí, aby základnu objevili, ale už ne tolik, aby celý případ dořešili bez problémů.
Der berühmte Roman „Die Brücke am Kwai“ gehört zu den grundlegenden Werken der Kriegs-literatur. Er spielt tief in der südasiatischen Dschungel, in einem japanischen Kriegsgefangenenlager. Das zentrale Thema der Geschichte ist relativ einfach: Das Lagerkommando beauftragt einen britischen Offizier, mit seinen Soldaten eine strategisch wichtige Eisenbahnbrücke zu bauen. Der Befehl wird erteilt, und die alliierten Kriegsgefangenen machen sich an die Arbeit; bald zeigt sich jedoch, dass der Brückenbau nicht nur eine verhasste Plage ist, sondern paradox auch zu einem Weg werden kann, um mitten in erniedrigender Behandlung und einem verrottenden Mikrokosmos einen Sinn im Leben zu finden. Pierre Boulle beschreibt die Absurdität des Krieges in einem prägnanten, fast journalistischen Stil. Er zeigt, wie aus Mächtigen im Gefangenenlager geduldige Zuschauer werden, während die Erniedrigten triumphieren. Das tiefgehende Verständnis des Autors für die menschliche Psyche in extremen Lebenssituationen erhebt den Kriegsroman zu einem ganz originellen Werk.
Pátrání se vedou ve Francii a saharské části Afriky, což přináší aktérům neuvěřitelné potíže. Letci vítězí svou odvahou, důvtipem a notnou dávkou štěstí a na druhé straně nechápavostí protivníka. Slušná kniha ze seriálu o Bigglesovi
Letecké oddělení Scotland Yardu v čele s Bigglesem řeší na první pohled beznadějné případy, které však někdy nesouvisejí přímo s létáním. Pokud na to jejich pravomoce nestačí, ochotně jim vypomůže inspektor Gasking, jenž je těmito případy zásobuje. Jako malé překvapení je zde také jeden příběh z 2. světové války.
Publikace věnovaná nejen Muzeu československého opevnění 1938 ve Slupi u Znojma. Autor formou stručného textu přibližuje historii obce Slup, představuje zdejší unikátní technickou památku – renesanční mlýn. Většina textu a fotografií je však věnována zdejší linii lehkého opevnění, tvořené pevnůstkami vz. 36 a zejména objekty vz. 37. Stručně je zmíněna dislokace jednotek v září 1938 a dobu přibližuje část vzpomínek příslušníka SOS, sloužícího v roce 1938 v nedalekých Jaroslavicích. Text doplňují dobové i současné fotografie, výkres v provedení 3D, přesná mapka a letecký snímek.
