Na cestě: Putování krajinou vlastního srdce

Občas se v nás ozve tichý hlas, který naznačuje, že nám v životě něco chybí. Někdy mu nasloucháme, jindy se jej snažíme potlačit. Tento hlas, vycházející z našeho srdce, odhaluje náš vnitřní život, naše vášně, sny, strachy a zranění. Je to skrytý život, tajemství uvnitř nás, které se zdá být nezkrotné a divoké. Místo abychom se vydali na nejistou cestu plnou výzev, volíme raději jistotu, přizpůsobujeme se očekáváním druhých. Tím se stáváme tím, čím chtějí, abychom byli, což nás může dovést k rezignaci. Tato rezignace není jen povzdechem, ale přijetím ztráty jako něčeho trvalého. Dobro pak vnímáme jen jako něco "hezkého", nikoli jako překvapující krásu a odvahu. I přesto se k nám opět ozve volání, které nás vyzývá k cestě. Hlas vypráví o posvátném dobrodružství, které nás čeká. Po letech v jistotě jsme zjistili, že srdce nereaguje na principy a programy; hledá vášeň. Umění, poezie, krása, tajemství a extáze probouzejí naše srdce. Chceme-li komunikovat se svým srdcem, musíme hovořit jeho jazykem.