Mehr zum Buch
Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení. Vydání třetí, v tomto překladu druhé.
Sprache
Buchkauf
My, Yevgeny Zamyatin
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1990
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- My
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Yevgeny Zamyatin
- Verlag
- Odeon
- Erscheinungsdatum
- 1990
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 239
- ISBN10
- 8020701168
- ISBN13
- 9788020701169
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Sci-Fi, Klassiker, Russland, Geschenke für Männer, Dystopie, Verfilmt, Russische Literatur, Satire, Freiheit, Utopie, Diktatur, Totalitarismus, Humorvolle Sci-Fi, Totalitärer Staat, Fiktive Tagebücher
- Erstveröffentlichung
- 1920
- Originaltitel
- Мы (My)
- Bewertung
- 3,9 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení. Vydání třetí, v tomto překladu druhé.