Mehr zum Buch
S koncem studené války napsal McEwan dva romány, do nichž se promítla aktuální politická situace. Oba se odehrávají na evropském kontinentě v době krátce po druhé světové válce s přesahem do současnosti. Zatímco Nevinný (1990) reflektuje bolestnou zkušenost z rozděleného Berlína, kniha Černí psi (1992) se na půdorysu rozpadlého vztahu mladých manželů, kteří v mládí krátce zahořeli pro komunistickou myšlenku, zabývá tématy hlubšími a její existenciální rozměr výrazně přesahuje prvoplánovou kritiku společenských utopií. Na nevšední zážitek, jenž se mladému páru přihodí během nekonvenční svatební cesty po francouzském venkově, zareagují oba po svém a jejich láska toto bytostně odlišné vnímání světa neunese. Spisovatel se nestaví ani na jednu stranu sporu. Neposmívá se Bernardovi, z něhož – umíme si představit – by se o pár set kilometrů dál na východ stal jistě úspěšný „osmašedesátník“, ale ani náboženskému vytržení hlavní hrdinky. McEwan nesoudí ideály, ale varuje před zaslepeností jakéhokoli druhu.
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Černí psi
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Ian McEwan, Ladislav Šenkyřík
- Verlag
- Odeon
- Erscheinungsdatum
- 2009
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8020713077
- ISBN13
- 9788020713070
- Reihe
- Kuratierte Auswahl
- Světová knihovna
- Schlagwörter
- Belletristik, Historische Romane, Gegenwartsliteratur, Politik, Frankreich, Literarische Fiktion, Britische Literatur, Englische Literatur, Kommunismus, Berliner Mauer, Bernhardiner
- Erstveröffentlichung
- 1992
- Originaltitel
- Black Dogs
- Bewertung
- 3,45 von 5 Sternen
- Beschreibung
- S koncem studené války napsal McEwan dva romány, do nichž se promítla aktuální politická situace. Oba se odehrávají na evropském kontinentě v době krátce po druhé světové válce s přesahem do současnosti. Zatímco Nevinný (1990) reflektuje bolestnou zkušenost z rozděleného Berlína, kniha Černí psi (1992) se na půdorysu rozpadlého vztahu mladých manželů, kteří v mládí krátce zahořeli pro komunistickou myšlenku, zabývá tématy hlubšími a její existenciální rozměr výrazně přesahuje prvoplánovou kritiku společenských utopií. Na nevšední zážitek, jenž se mladému páru přihodí během nekonvenční svatební cesty po francouzském venkově, zareagují oba po svém a jejich láska toto bytostně odlišné vnímání světa neunese. Spisovatel se nestaví ani na jednu stranu sporu. Neposmívá se Bernardovi, z něhož – umíme si představit – by se o pár set kilometrů dál na východ stal jistě úspěšný „osmašedesátník“, ale ani náboženskému vytržení hlavní hrdinky. McEwan nesoudí ideály, ale varuje před zaslepeností jakéhokoli druhu.