Mehr zum Buch
Jeden z předních judaistů shrnuje v tomto základním historickém přehledu židovské dějiny od doby Alexandra Velikého až po šesté století po Kristu, počátek rozmachu islámu. Soustředí se přitom na území Palestiny a kromě nejnutnějších dat „velkých“ dějin vojenských a politických tematizuje zejména podobu státní správy, hospodářství a vztahu státu a náboženství v jednotlivých obdobích a státních útvarech. Významným prvkem je i analýza vzájemných vztahů různých skupin místního obyvatelstva a ústřední moci. Postupně se tak předestírá plastický obraz poměrů v dobách cizí nadvlády (např. za Ptolemaiovců či Seleukovců) i za částečné či úplné samosprávy židovského národa (jako za Hasmoneovců nebo Heroda Velikého).
Von Dějiny Židů v antice (2003) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Dějiny Židů v antice, Peter Schäfer
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- € 22,49
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Dějiny Židů v antice
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Peter Schäfer
- Verlag
- Vyšehrad
- Erscheinungsdatum
- 2003
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8070216336
- ISBN13
- 9788070216330
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Historisches Thema, Esoterik & Religion, Geschichte, Religiöse Themen, Religion, Altertum, Juden, Judentum, Geschichte der Juden, Römische Zeit
- Erstveröffentlichung
- 1983
- Originaltitel
- Geschichte der Judešn in der Antike. Die Juden Palästinas vom Alexander dem Grossen bis zur arabischen Eroberung
- Bewertung
- 4,2 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Jeden z předních judaistů shrnuje v tomto základním historickém přehledu židovské dějiny od doby Alexandra Velikého až po šesté století po Kristu, počátek rozmachu islámu. Soustředí se přitom na území Palestiny a kromě nejnutnějších dat „velkých“ dějin vojenských a politických tematizuje zejména podobu státní správy, hospodářství a vztahu státu a náboženství v jednotlivých obdobích a státních útvarech. Významným prvkem je i analýza vzájemných vztahů různých skupin místního obyvatelstva a ústřední moci. Postupně se tak předestírá plastický obraz poměrů v dobách cizí nadvlády (např. za Ptolemaiovců či Seleukovců) i za částečné či úplné samosprávy židovského národa (jako za Hasmoneovců nebo Heroda Velikého).