Reihen
Mehr zum Buch
Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století. Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.
Buchkauf
Neúplnost – Důkaz a paradox Kurta Gödela, Rebecca Goldstein
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2006
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Rebecca Goldstein
- Verlag
- Dokořán
- Erscheinungsdatum
- 2006
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8072037668
- ISBN13
- 9788072037667
- Reihe
- Große Entdeckungen
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Wahre Geschichten, Biografien, Geschichte, Wissenschaft & Mathematik, Philosophisches Thema, Philosophie, Wissenschaft, Mathematik, Lebensgeschichten, Wien, Logik, Biografien von Wissenschaftlern, Mathematiker
- Originaltitel
- Incompleteness: The Proof and Paradox of Kurt Gödel
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století. Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.