Jan Šembera Černohorský z Boskovic
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Jan Šembera Černohorský z Boskovic byl výraznou osobností druhé poloviny 16. století, posledním mužským potomkem panského rodu z Boskovic a jedním z nejbohatších šlechticů své doby na Moravě. Stavitel renesanční perly Moravy, zámku v Bučovicích, proslul zejména svým rozmarným životem, zálibou v ženách, koních a alkoholu, případně četnými soudními spory. Jeho životopisci z 19. a počátku 20. století u Jana Šembery nalezli mnoho společných rysů s posledním pánem z Rožmberka a vytvořili mýtus posledního Boskovice, jejich vlastního, moravského Petra Voka. Kniha Kateřiny Dufkové zachycuje životní osudy Jana Šembery v širším kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby, jenž zdaleka nebyl jen renesančním bonvivánem. Autorka představuje Šemberovu osobnost, jeho vztah k náboženství, majetku a umění, i převzetí jeho rodového odkazu Lichtenštejny. Pozornost je věnována i Šemberovu „druhému životu“ v pohádkách, pověstech, v historické beletrii i v televizní publicistice, protože právě takto vstoupil tento aristokrat do obecnějšího historického povědomí.
Buchkauf
Jan Šembera Černohorský z Boskovic, Kateřina Dufková
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2014
Lieferung
Zahlungsmethoden
Deine Änderungsvorschläge
- Titel
- Jan Šembera Černohorský z Boskovic
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Kateřina Dufková
- Verlag
- Vyšehrad
- Erscheinungsdatum
- 2014
- Einband
- Hardcover mit Umschlag
- ISBN10
- 807429384X
- ISBN13
- 9788074293849
- Kategorie
- Geschichte
- Beschreibung
- Jan Šembera Černohorský z Boskovic byl výraznou osobností druhé poloviny 16. století, posledním mužským potomkem panského rodu z Boskovic a jedním z nejbohatších šlechticů své doby na Moravě. Stavitel renesanční perly Moravy, zámku v Bučovicích, proslul zejména svým rozmarným životem, zálibou v ženách, koních a alkoholu, případně četnými soudními spory. Jeho životopisci z 19. a počátku 20. století u Jana Šembery nalezli mnoho společných rysů s posledním pánem z Rožmberka a vytvořili mýtus posledního Boskovice, jejich vlastního, moravského Petra Voka. Kniha Kateřiny Dufkové zachycuje životní osudy Jana Šembery v širším kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby, jenž zdaleka nebyl jen renesančním bonvivánem. Autorka představuje Šemberovu osobnost, jeho vztah k náboženství, majetku a umění, i převzetí jeho rodového odkazu Lichtenštejny. Pozornost je věnována i Šemberovu „druhému životu“ v pohádkách, pověstech, v historické beletrii i v televizní publicistice, protože právě takto vstoupil tento aristokrat do obecnějšího historického povědomí.