Mehr zum Buch
Národ zosobňuje filozofickou skutečnost založenou na souhře myšlení a jednání. Vzhledem k rozháraným dějinám tohoto národního společenství se však žádný jednotný výklad nenabízí. Přesnější je proto hovořit o smyslu českých dějin. Výklad vývoje české národní identity od pozdního středověku přes dobu obrozeneckou, a Masarykovu koncepci až po úlohu, kterou sehrála národnostní otázka při rozpadu rakouského mocnářství. Protiklad mezi představou vedoucí úlohy českého živlu ve státě a mnohonárodnostním složením občanstva se československý stát snažil vyřešit zárukou humanistické demokracie pro veškeré obyvatelstvo. Protiklad národního státu a mnohonárodního složení obyvatelstva vedl k mnichovské tragédii. Na daném pozadí se Kohák podrobněji věnuje myšlení Jana Patočky. Obecně pak rozebírá vývoj českého myšlení poválečných let, s důrazem na socialistické Československo, ze kterého vyrůstá jak představa demokratického socialismu, tak i antikomunismu. Východisko z diskusí o naší minulosti spočívá v rozeznání naprosto nových otázek, především environmentálního ohrožení. Smyslem českých dějin tudíž není jednoznačný a konečný výklad, nýbrž nekončící hledání smyslu naší národní totožnosti.
Buchkauf
Domov a dálava, Erazim Kohák
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2010
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Buchzustand
- Wie neu
- Preis
- € 9,08
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Domov a dálava
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Erazim Kohák
- Verlag
- Filosofia
- Erscheinungsdatum
- 2010
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8070073403
- ISBN13
- 9788070073407
- Bewertung
- 4,1 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Národ zosobňuje filozofickou skutečnost založenou na souhře myšlení a jednání. Vzhledem k rozháraným dějinám tohoto národního společenství se však žádný jednotný výklad nenabízí. Přesnější je proto hovořit o smyslu českých dějin. Výklad vývoje české národní identity od pozdního středověku přes dobu obrozeneckou, a Masarykovu koncepci až po úlohu, kterou sehrála národnostní otázka při rozpadu rakouského mocnářství. Protiklad mezi představou vedoucí úlohy českého živlu ve státě a mnohonárodnostním složením občanstva se československý stát snažil vyřešit zárukou humanistické demokracie pro veškeré obyvatelstvo. Protiklad národního státu a mnohonárodního složení obyvatelstva vedl k mnichovské tragédii. Na daném pozadí se Kohák podrobněji věnuje myšlení Jana Patočky. Obecně pak rozebírá vývoj českého myšlení poválečných let, s důrazem na socialistické Československo, ze kterého vyrůstá jak představa demokratického socialismu, tak i antikomunismu. Východisko z diskusí o naší minulosti spočívá v rozeznání naprosto nových otázek, především environmentálního ohrožení. Smyslem českých dějin tudíž není jednoznačný a konečný výklad, nýbrž nekončící hledání smyslu naší národní totožnosti.