Mehr zum Buch
Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.
Buchkauf
Psychologie davu, Zdeněk Ullrich, Ladislav Hofman, Gustave Le Bon
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1997
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Psychologie davu
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Zdeněk Ullrich, Ladislav Hofman, Gustave Le Bon
- Verlag
- KRA
- Erscheinungsdatum
- 1997
- Einband
- Paperback
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Politik, Psychologie, Soziologie, Gesellschaft, Führung, Rasse, Rassismus, Überlegungen und Reflexionen, Machtkampf, Manipulation, Sozialpsychologie, Gesetzgebung, Konservatismus, Entfremdung, Suggestion, Beeinflussung, Überzeugung, Massenverhalten
- Erstveröffentlichung
- 1895
- Originaltitel
- Psychologie des foules
- Bewertung
- 3,9 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.