Bandita vlastne nie je poník, aj keď si to o ňom kdekto myslí. Je to kôň! Ale maličký. A tak sa preňho ťažko hľadá jazdec a majiteľke stajne to robí veľké starosti. Jedného dňa sa na farme objaví dievčatko Šárka. Bandita veselo zaerdží – konečne sa na ňom bude niekto učiť jazdiť.
Nový pohádkový soubor, který uspořádala Marie Motlová a ilustrovala Denisa Wagnerová, se výborně hodí na dobrou noc i deštivé odpoledne, pro všední den i pro svátek. Děti v něm najdou pět klasických příběhů napsaných tak, jak jsme je slýchávali my, dospělí, od svých babiček. O kmotru Matějovi, který přechytračil souseda, a o Šípkové Růžence. Pohádky psané krásným jazykem jsou vhodné pro ty, kteří zvládli čtení, ale budou příjemné i pro předčítání starším předškolákům. Babička skutečně vypráví ty nejkrásnější a nejznámější pohádky - o Červené Karkulce, o Sněhurce, o Smolíčkovi ..
Přepracované dva původní autorčiny příběhy pro děti, a to: Mirka s Jirkou sami doma (1978) a Mirka s Jirkou a cihlový kluk (1983).
Říkadla a kratší básně jsou inspirovány především světem kolem předškolního dítěte - přírodou během roku, věcmi, svátky.
Šestnáctiletý Thomas vypadá jako většina jeho vrstevníků. Přesto je ale jiný. Při transfúzi byl totiž nakažen virem HIV. V polovině 90. let je západní svět ochromený strachem z viru HIV a mezi lidmi vládne neinformovanost a spousta předsudků v souvislosti s nakaženými lidmi. A právě v této chvíli přichází na gymnázium nový spolužák Thomas, který je po špatné transfúzi krve séropozitivní. Mezi studenty je oblíbený, navazuje vztah se svou spolužačkou, ale všechno se mění, když Thomasovo tajemství vyjde najevo. Nakonec jak mezi dospívajícími, tak mezi dospělými reaguje na vzniklou situaci paradoxně právě on nejpřiměřeněji.
Antologie pohádek a veršů našich předních básníků pro nejmenší.
Příběh o dětech z neobyčejného dětského domova Slunečnice, kde vládne hodná paní ředitelka Pralinka, a co je nejdůležitější - kde jsou děti šťastné.
Krátké lyrické básničky pro děti o významných pražských místech.
Příručka Údržba a opravy automobilů ŠKODA 105 ▪ 120 ▪ 125 ▪ 130 ▪ 135 ▪ 136 ▪ Garde ▪ Rapid
Vyprávění o Lence a její velké lásce, nezkrotném koni Strakáči.
Tentokrát se setkáváme s Márinkou na konci školního roku, kdy se chystá na prázdniny.
Andrea si ráda všelicos vymýšlí, proto jí říkají Andrsenka. Ale někdy se do těch svých snů zamotá tak důkladně, že se jí hned nepodaří se z nich vymotat. A pak už to přestává být legrace... O tom, o filmové slávě, kterou měla skoro na dosah ruky - nebýt šesti housek se salámem, o povedených dvojčatech, bezvadné babičce Houžvičce, Donátovi se dočtete právě v této novele.
Knížky o řídících Márince patřívaly mezi nejčtenější a nejpopulárnější vyprávění pro děti a dodnes si nalézají mezi děvčaty a chlapci svoje čtenáře. Příběhy o Márince jsou totiž zábavné, oplývají vtipem a dobře se čtou. A přitom ledacos napovídají o koloběhu života v době před více než stoletím, kdy bylo tolik věcí docela jiných.
Příběh o tom, jak a kde děti hledaly dědečka a babičku.
Příběh malé Adélky, která se dostává do nemocnice. Svým dětským chápáním prožívá neznámé věci a těší se domů. Skamarádí se s další holčičkou Margitou a se zdravotní sestřičkou. Jde o velmi klidný příběh o statečné holčičce a o tom, jak se nakonec dostane v pořádku k mamince.
K napsání hraničářského příběhu Duha nad Větrnou mě vybídla náhodně zaslechnutá otázka při chůzi rozkvetlým parkem. „Tati, jaký jsi byl vlastně kluk?“ ptal se asi osmiletý chlapec lehce prošedivělého muže s fotoaparátem zavěšeným na rameni. Přiznávám, že ozvěna jeho hlasu vemně dosud nezanikla. – Chtěli jsme být takoví, jací jsme byli? Jirka tesařů, polosirotek, jel s maminkou před desítkami let rychlíkem vstříc neznámé budoucnosti z polabského Závodí do naprosto odlišného kraje k novému otci, kterého znal jenom z několika krátkých návštěv. Já však, abych se s ním opět setkal, musel jsem se vrátit do doby bez tranzistorů, televizních obrazovek a jiných dnešních vymožeností. Tehdy například přiváděl sportovní tribuny do varu svými fantastickými robinzonádami Plánička, legendární brankář červenobílých, po silnicích jezdily v oblacích prachu automobily, pradědečkové těch našich, a na nebi vrněli blanoplošní předkové tryskových letedel, budící zaslouženou pozornost už jen na fotografiích. Je možné srovnávat tehdejší jirky, Tondy či Evy se současnými? Jen jejich jádra, když každá lidská osobnost je společensky a lidsky podmíněna. Pravda však zůstává pravdou a lež lží, tak jako láska či nenávist, radost i hoře. V každém případě dík vypálenému dubu u Větrné i zádumčivé kráse zbytků staré řeky pod Závodím, i jejich paměť totiž přežila největší lidskou válku. Přejme si, aby všechno, co se kolem nich mění, se líbilo i jim.
Příběh dvou trochu zvláštních chlapců. Kristiána Prince, který si pomalu zvyká na život bez maminky, s tetou a bratrancem a Nikoly Skřivánka, který je nesmírně hudebně nadaný a také velmi osamělý. 2. vydání
Rytmické verše, krátké i delší, na nejrůznější témata. Humorné básničky s pěknými barevnými ilustracemi Denisy Wagnerové.
Volné pokračování knížek Táta k příštím vánocům a Táta pro radost i zlost. Desetiletá Jana je okouzlena setkáním s o deset let starším Evženem. Protože má hlavu plnou svého poblouznění, je roztržitá, zapomětlivá, zanedbává učení. Zákonitě proto dochází ke konfliktům v rodiněi ve škole. Jana si vyčítá, že myslí na někoho cizího, že rodiče budou smutní, že nemá ráda jen je. Snaží se na Evžena zapomenout. K tomu ji pomohou její dvě mladší sestry. Kniha nevyžaduje znalost předchozích dvou knih. Je naprosto samostatným útvarem. Pro děti od 8 let.
Anička má zdánlivě všechno, co si může přát, a přece je hluboce nešťastná. Nemůže se smířit s tím, že její dva sourozenci žijí odděleně, sváteční chvíle u babiččina stolu nemůže nahradit skutečně rodinný život. Až jednoho dne vezme všechno do svých rukou Úryvek z knihy: Táta je slavným virologem, zamilovaným do svých virů, filtrovatelných i nefiltrovatelných. Moje máma je zas mikrobioložkou, zabývá se potřebami buňky a jejími zradami. Na moje buňky už jí nezbývá čas. Jak je to s Aničkou a s jejími miliardami buněk? Mávne ruku: v pořádku! Je dobře živená, a když se někdy stravuje nedostatečně, nedbale, pak je to její chyba. Není snad už dost velké děvče, aby se dovedla o sebe postarat? Jistě si často myje krk a nenosí děravé punčochy. A to je všechno. Máma mě vsele pustí z hlavy. Vesele? Máma neoplývá žádnou veselostí, dívá se na svět zamyšlenými či odvrácenýma očima.
Kniha vypráví o dívce Lídě Filippové a jejím otci, kterému říká Žemlička. Dívka se u moře zamiluje do chlapce Sevky. Její štěstí je narušeno zprávou, že má její otec rakovinu a musí na operaci.
Velká písmena - vhodné pro začínající čtenáře.
Na indiány si hrál aspoň na chvíli jistě každý správný kluk. Pro devítiletého Fandu Blesíka alias Chytrou lišku je to ale víc než hra – odmala vyrůstá v dětském domově a nepoznané teplo rodiny si vynahrazuje vysedáváním u poradního ohně…Hlavními hrdiny příběhu jsou děti – z vesnice Hroznov a z dětského domova na Větrově.Hry a nezbednosti, strasti, dětská přátelství i sváry, touha po harmonické rodině a po štěstí… Všechny ingredience namíchat ve správném poměru, aby se čtenář bavil i přemýšlel, umí autorka velmi dobře.Sny, radosti a trápení knižních hrdinů jsou podobné těm, s kterými se dětští čtenáři setkávají dennodenně, navíc zde nacházejí často i řešení problémů.Díky laskavému humoru a umění vcítit se do dětské duše si knížka Markéty Zinnerové našla své obdivovatele a čtenáře již mezi několika generacemi.Příběh známe také jako televizní film.
je příběh obyčejného přátelství dvou chlapců, které však v době, kdy vzniklo, je opravdu zcela nevhodné. Je válka, Miloš je český kluk, zatímco Rudi německý přivandrovalec. Oba nechápou, proč se ostatním nelíbí, že spolu kamarádí, rozumějí si, ačkoli každý mluví jiným jazykem.
Atmosféra prvních čtyř básní je podmíněna stejným námětem-smrtí. "Jarní den" vypráví veršem o skonu prostého člověka na nemocničním lůžku. Druhá báseň je elegií věnovanou osudu dívky Marie, třetí pak sleduje závěr Balzacova života po jeho návratu s chotí do Paříže. Ve čtvrté básni objevuje umírající Patroklos pravou tvář svého přátelství s Achillem. Pátá opěvuje strom u Sevastopolu, přečkavší dějiny.
Z Němci zabraného území bývalých Sudet muselo uprchnout více než tři čtvrtě miliónu českých lidí. Ti, kteří z různých - často rodinných - důvodů zůstali, ocitli se v ponižujícím postavení občanů trpěných z milosti nových pánů. Později byli násilně poněmčováni. A velmi často na tom byly nejhůře děti - děti ze smíšených, česko - německých manželství, stejně jako Mirek.
