Smuténka

Mehr zum Buch

Základní pilíře Skácelovy poezie vycházejí z jeho literárních předků (Erbena, Tomana, Halase, Kainara ale i Mikuláška). Stavbou svých básní má Jan Skácel nejblíže k Františku Halasovi, i on tvoří úsporné a hutné obrazy, rozvíjí v básni jediný základní obraz a zobrazuje většinou jedinou situaci. Básně sbírky Smuténka obyčejně začínají lyrickým popisem a v závěru vyústí do pointy, která míří až do oblasti morálky. Toto etické vyústění básní má Jan Skácel společné zase s jiným českým básníkem, Miroslavem Holubem. Obsahuje básně jako Chvíle, Smlouva, Zlatá brána, Smlouva... ,,Chvíle" Za žádnou pravdu na světě. Ale jestli chceš, za malý pětník ticha. Je chvíle, která půlí krajinu. Pokorný okamžik, kdy někdo za nás dýchá. 22-113-65