Mehr zum Buch
Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že Santiaga Nasara za zhanobení sestry zabijí. Všichni v městečku tuší, že k vraždě dojde, ale nikdo poroti tomu nic nepodnikne... Proč? Vyprávění se obrací nikoli k odsouzení dvou vrahů, ale k odsouzení společnosti, která to strpí. Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval Márquez jako kriminální román v tradičním smyslu. O vraždě se sice dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme sami sebe: i my denně přihlížíme působení zla, a i když s ním nesouhlasíme; i my podléháme strachu, pohodlí, lhostejnosti a mravní ochablosti...
Buchkauf
Kronika ohlášené smrti, Gabriel García Márquez, Eduard Hodoušek
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Buchzustand
- Beschädigt
- Preis
- € 7,01
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Gabriel García Márquez, Eduard Hodoušek
- Verlag
- Odeon
- Erscheinungsdatum
- 2012
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8020714138
- ISBN13
- 9788020714138
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Klassiker, Liebe, Familie, Beziehungen, Schule, Morde, Tod, Gesellschaft, Verfilmt, Novellen, Spanische Literatur, Rache, Magischer Realismus, Hochzeit, Hispanoamerikanische Literatur, Verbrechen, Südamerika, Bräuche und Traditionen, Lateinamerika, Schicksale der Menschen, Kolumbien, Kolumbianische Literatur, Jungfräulichkeit, Macondo
- Erstveröffentlichung
- 1981
- Originaltitel
- Crónica de una muerte anunciada
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že Santiaga Nasara za zhanobení sestry zabijí. Všichni v městečku tuší, že k vraždě dojde, ale nikdo poroti tomu nic nepodnikne... Proč? Vyprávění se obrací nikoli k odsouzení dvou vrahů, ale k odsouzení společnosti, která to strpí. Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval Márquez jako kriminální román v tradičním smyslu. O vraždě se sice dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme sami sebe: i my denně přihlížíme působení zla, a i když s ním nesouhlasíme; i my podléháme strachu, pohodlí, lhostejnosti a mravní ochablosti...