Konec dobrodružství

Mehr zum Buch

Anglický romanopisec Graham Greene je z těch moderních autorů, kteří svým dílem nemilosrdně analysují současnou západní společnost. Svět, v němž Greenovi hrdinové žijí, prodělává krisi, jež byla vyvolána otřesy první i druhé světové války. Společenské i mravní hodnoty jsou silně narušeny a lidé nenalézají východisko ze zmatků, v nichž se ocitají. Pocit vytrženosti a opuštěnosti je nutným důsledkem stavu, v němž člověk nemá před sebou perspektivu, která by mu ukazovala k budoucnosti. A právě s takovými vykořeněnými a osamělými lidmi se setkáváme téměř ve všech románech Grahama Greena. „Konec dobrodružství“ tuto skutečnost ještě podtrhuje tím, že dějištěm tu není ani Vietnam, ani Sierra Leone nebo Mexiko, nýbrž Londýn. Bendrix, Sara a Henry tam žijí jako cizinci, uzavření v krunýři vlastního já, odcizujíce se nejen svému okolí, ale i sami sobě. Problém, který tu Greene zpracovává, je přenesen do roviny intimního života rodinného, v němž hrdinka hledá únik ze samoty a instinktivně se obrací mimo rodinné prostředí. Tím, že autor hlouběji motivoval prastarý problém nevěry a žárlivosti, tím, že jej začlenil do moderního kontextu života, i tím, že jej podložil hlubokou životní filosofií, vytvořil dílo, které se svým významem vymyká běžnému průměru společenských románů tohoto druhu. Největších účinů dosahuje Greene v extremních polohách, na samých hranicích uměleckých možností: na jedné straně je to pronikavý pohled do milostných vztahů, na druhé straně jsou to dedukce filosofické, z těchto citových vztahů vyplývající. Napětí mezi těmito dvěma póly drží odvážnou skladbu tohoto románu, jehož smysl — jak praví německá spisovatelka Gertruda von Le Fort ve studii o Grahamu Greenovi — je nutno spatřovati v tom, že kniha rozechvívá srdce, uvolňuje naši mysl a rozbíjí mentorskou samolibost. 3. vyd.